Proč je Vyšehrad skvělé místo pro koučink

Proč je Vyšehrad skvělé místo pro koučink

Koučink na Vyšehradě probíhá následovně: chodíme, občas sedíme, máme chytré mobily, notesy, tužky a zvýrazňovače. A kromě toho probíhá komunikace, která se nazývá koučování. :-) To nádherné prostředí se silnou atmosférou dává věci do správných proporcí a souvislostí. Strachy jsou tady odjakživa, není to nic extra. Cíle, kterých se obáváme? Však během stavby a existence Vyšehradu se událo mnoho „splnění cílů“ a mnoho neúspěchů. A Vyšehrad není o to horší, naopak je krásný a má úžasnou atmosféru.

Nedávno jsme se s manažerem XY (je to skutečný člověk, ale nechci odtajňovat) přes pracovní zadání (delegování, rozvoj lidí) dostali k tématu strachů. Máme jich všichni hodně. On je (na rozdíl od mnohých z nás) takový frajer, že se nebojí přiznat si to a vyjádřit. Je to typ člověka, který když už se do toho vrhne, chce jít na dřeň. Ať to stojí, co to stojí. Zrovna jsme měli koučink na Vyšehradě. Při tom pojmenovávání strachů si prožil těžké chvilky. Ono říct si pro sebe a před koučem nahlas: „Mám strach z toho, že podřízení zjistí, že nejsem tak skvělý obchodník, že nejsem tak chytrý, jak to vypadalo, ukáže se, že nemám na to splnit cíle…“ je docela „vodvaz“. Šli jsme do toho po hlavě a vyslovovali všechno úplně natvrdo.

Aby to padlo v té podobě, které se nejvíc obává. V souladu s pravidlem „to co si pojmenujeme a vyslovíme, jsme schopni řešit“. Vyšehrad mu to pomohl strávit. Připomínal nám (Vyšehrad), že jsou věci, které nás přesahují, a že jak říkal pan Werich „Když nejde o život…“ Však víte.

Byznysové prostředí nás vede k tomu, že musíme být pořád chlapáci, pořád nad věcí, pořád pozitivní. Funguje to skvěle, když se k tomu dopracujeme sebepoznáním. Když je to jen povinná maska, kterou udržíme nasazenou díky tomu, že nevnímáme, co cítíme, fungujeme jako stroje a nejsme sami sebou, je to naopak vyčerpávající.

Manažer XY pochopil, že popírání čehokoli nás nedělá silnějšími, ale naopak. Když něco popíráme, byť nevědomky, vynakládáme víc úsilí na zakrytí, popření a hledání zástupných vysvětlení než na samotnou „léčbu“. Vrátí se mu to stonásobně. A já děkuji Vyšehradu, protože on to tak nějak odkoučoval místo mě.

Autor: Zuzka Osininová