Elseaz.cz > Blog > Co dál se zvládáním času, aneb chorobné odkládání

Co dál se zvládáním času, aneb chorobné odkládání

Pravidlo 13: Neodkládat činnosti, které musíme udělat, na poslední chvíli.

Odkládání je kapitola sama o sobě. Nejčastější argumenty odkladačů jsou – „mně se dělá nejlépe pod tlakem“, „já se nedokážu donutit začít to dělat, dokud není termín za dveřmi, ale pak mi to jde samo“, „když to odkládám, tak o tom pořád tak trochu přemýšlím, takže to vlastně připravuju“ atd. Ne že by to nebyla pravda, ale když to takhle akceptujeme, nemá smysl hovořit ani o time managementu ani o zefektivnění naší práce. Protože v tomhle modelu my nic neovlivňujeme, jen ve stresu reagujeme.

Když domyslíme, jaké má naše odkládání důsledky, je to docela síla. 1/ V tom čase, kdy je činnost XY „odložená“, nejsme v pohodě, ale máme stále špatný pocit, že neděláme, co bychom měli. 2/ Když necháme úkol na poslední chvíli, velmi pravděpodobně se do té samé chvíle nahrne něco dalšího, taky neodkladného a obě věci zvládnout nemůžeme. Je z toho stres bez happyendu. 3/ Jak tak na poslední chvíli finišujeme, zjistíme, že kdybychom byli bývali měli nějaký časový prostor, mohli jsme se zeptat kolegy na něco, co ví z hlavy, ale o půlnoci se ho budeme ptát velmi těžko, takže to musíme obtížně a zdlouhavě hledat. 4/ Jako „na potvoru“ se zasekne počítač nebo internet a co teď, když do odevzdání zbývají 2 hodiny.

Přiznejme si to – dělání věcí na poslední chvíli způsobuje, že trávíme zbytečně mnoho času neefektivně. Vymlouvání, že někdy to jinak nejde, je absurdní. Když to jinak nejde, tak fajn, ale co těch zbylých x situací, kdy to jinak šlo, ale my jsme odkládali a odkládali…

Mimochodem, ten pocit vítězství nad sebou a pohody, když NEodkládáme, je naprosto skvělý.

Kurzy související s tímto tématem: